OHK Jihlava

OHK Jihlava
Okresní hospodářská komora Jihlava
podatelna@hkjihlava.cz | +420 567 309 320 | Benešova 1256/13 | 586 01 Jihlava

Legislativa 2021 - Co přináší nový rok?

8. 1. 2021

Paušální daň

OSVČ s ročním příjmem do 1 mil. Kč mohou mít od roku 2021 méně administrativy, pokud si dobrovolně zvolí jednotnou měsíční platbu paušální daně ve výši 5469 Kč, která zahrne jak daňovou povinnost, tak odvody na zdravotní a sociální zabezpečení. Nejvýhodnější má být pro živnostníky, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Paušální daň nebude povinná, podnikatel se pro ni bude moci rozhodnout dobrovolně. Možnost přihlášení k paušální dani mají podnikatelé do 11. ledna. Ministerstvo financí očekává, že se o paušální daň, jejíž koncept představila už v roce 2016 Hospodářská komory, přihlásí nejméně 130 tis. OSVČ.

Kurzarbeit

Vláda v prosinci prodloužila program Antivirus se státními příspěvky na náhrady mezd, a to až do konce února. Stát tak bude dál poskytovat příspěvky firmám, na které dopadla koronavirová krize a nařízená omezení kvůli epidemii. Na tento program, který brání propouštění, by měl navázat kurzarbeit. Ten představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala spustit opatření už od letošního listopadu, nedokázala se na něm ale shodnout.

Návrh MPSV předpokládá, že by pracovník doma mohl zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů organizovaných úřadem práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 % hrubého do max. výše 1,5násobku průměrné mzdy.

EET pozastavena

Podnikatelé celý letošní i příští rok nemusí zaznamenávat tržby v systému elektronické evidence. EET byla vládou se souhlasem parlamentu kvůli pandemii covid-19 vypnuta v březnu. Zákonodárci pak její pozastavení prodloužili do konce roku a nakonec posvětili i odklad až do konce roku 2022. Znamená to tedy, že se evidence do roku 2023 ani nerozšíří v plánované 3. a 4. vlně na řemeslníky, lékaře, advokáty, taxikáře, kadeřnice a další.

Rychlejší odpisy

Jde o mimořádné odpisy týkající se hmotného majetku zařazeného v první a druhé odpisové skupině, který si poplatník, jako jeho první vlastník, pořídil, nebo pořídí v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Majetek zařazený v první odpisové skupině si bude poplatník moci odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních tří let. Majetek zařazený ve druhé odpisové skupině pak bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních pěti let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny.

Konec superhrubé mzdy

Přestože stát ani privátní sektor většině zaměstnanců platy kvůli koronakrizi zvyšovat nebudou, zhruba čtyři miliony lidí si polepší díky zrušení konceptu superhrubé mzdy a následnému snížení zdanění příjmu na 15 %. To ve výsledku bude znamenat, že většině lidí už z výplaty za leden zůstane navíc tisíc až 3 000 Kč.

Pro vysoké příjmy se zavádí sazba 23 %. Ta se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí 141 764 korun, což má podle resortu financí odpovídat čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy v roce 2021. Zároveň se ale ruší i dosavadní sedmiprocentní solidární daň.
Daňový balíček navíc od ledna zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 400 Kč ročně na 27 400 korun. O další 3 000 Kč má pak stoupnout v roce 2022.

Stravenkový paušál

Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší daňový balíček pro nový rok i tzv. stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a je dobrovolnou alternativou ke stravenkám.
Podle ministerstva financí může na daňově zvýhodněný příspěvek na stravování nově dosáhnout až milion zaměstnanců. V současné době přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu dostává stravenky. Ostatní zaměstnanci na benefit ve formě stravenek doteď podle ministerstva nedosáhli kvůli administrativě na straně zaměstnavatele a platbě provizí stravenkovým společnostem, jimiž je tento systém zatížen.

Sdílená místa a výpočet dovolené

Řadu novinek přinesla i novela zákoníku práce. Některé z nich nabyly účinnosti již v červenci, ty zásadní ale začaly platit od ledna. Mezi ně patří zavedení sdíleného pracovního místa. Zaměstnavatel díky tomu může rozdělit jedno pracovní místo mezi více zaměstnanců s kratší pracovní dobou. Tato novinka umožní především rodičům s malými dětmi lépe sladit pracovní a rodinný život.

Změny se dotknou také výpočtu dovolené. Výpočet nároku na dovolenou se nově nebude odvíjet od počtu odpracovaných dní, ale spravedlivěji od počtu odpracovaných hodin. Nově se mezi překážky v práci na straně zaměstnavatele zařadilo také placené volno v obecném zájmu u personálu táborů pro děti a mládež a podobné činnosti na sportovních soustředěních pro děti a mládež. V zákoníku se také upravuje náhrada škody a nemajetkové újmy.

Snížení spotřební daně z motorové nafty

Stát od letošního roku snižuje o 1 Kč na litr daň z motorové nafty, chce tak podpořit hlavně dopravní sektor.

Okamžitý dopad velké novely ZOK

Tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích (ZOK), která nabyla účinnosti 1. 1. 2021, dává obchodním korporacím až na výjimky roční prostor (do 31. 12. 2021) na přizpůsobení se novým podmínkám. Jednou z výjimek je postavení statutárního ředitele akciové společnosti u akciových společností, které v minulosti přijaly tzv. monistický systém a vytvořily jako svůj statutární orgán post statutárního ředitele (ust. § 463 ZOK). Funkce statutárního ředitele ze zákona od 1. 1. 2021 zanikla, pravomoci statutárního ředitele automaticky přešly na správní radu a označení „statutární ředitel“ nemůže být při jednání za společnost dále užíván. Obchodní rejstřík provádí zápis změn automaticky, bez návrhu, což může mnohé akciové společnosti s monistickým systémem překvapit.

Nové odpadové zákony

Nový zákon o odpadech představuje právní rámec moderního odpadového hospodářství směřující k co nejvyššímu třídění, recyklaci, materiálovému využití a odklonu odpadů ze skládek. Vše s cílem dosáhnout evropské cíle pro nakládání s komunálními odpady. Současná míra recyklace komunálního odpadu je 38 % a zákon stanovuje závazné cíle pro recyklaci komunálních odpadů takto: 55 % v roce 2025, 60 % v roce 2030 a 65 % v roce 2035.

Zákon dále stanovuje rok 2030 jako termín, od kterého bude zakázáno ukládat na skládky dále využitelné a recyklovatelné odpady. Proto zákon ekonomicky znevýhodňuje skládkování postupným zvyšováním skládkovacího poplatku. Zákon také nově rozděluje vybrané finanční prostředky tak, aby mohly směřovat zpět do zlepšení odpadového hospodářství.

Podstatné změny přináší i nová legislativa pro výrobky s ukončenou životností a obaly. Jedná se například o vyšší recyklační cíle, zlepšování dostupnosti sběrných sítí a rovněž princip tzv. ekomodulace, který bude zvyšovat finanční tlak na výrobce, aby jejich výrobky byly snadněji recyklovatelné.

Novela vodního zákona

Pomocí této novely vodního zákona bude možné lépe zvládat kritické stavy sucha. Dále se novelou napravuje určitý zmatečný stav, který byl do vodního zákona vnesen předchozí novelou, kdy odlehčovací komory byly rozděleny na dvě kategorie, pro něž platily různé podmínky.

Jako další důležitý prvek novely považujeme zakotvení pozice dodavatelů vody v komisích pro sucho, budou tak mít možnost chránit přednostní dodávku vody. V neposlední řadě zákon ruší povinnost provádění těsnostních zkoušek u nádrží, které jsou postaveny v záchytných vanách, což je opatření snižující administrativní i finanční zátěž.

Posílení energetické soběstačnosti

Novelou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z loňského roku se zřizuje tzv. Modernizační fond pro podporu ekonomicky slabších zemí EU při směřování k nízkouhlíkové energetice. Prostředky do fondu přináší výnosy z dražeb emisních povolenek v EU (2 % celkového počtu povolenek pro období 2021–2030).

Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce finančních prostředků z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021–2030 přibližně 120 miliard korun. Peníze poplynou mj. na výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren a úspory energií, takže primárně na ekologizaci české energetiky.

5469 Kč, která zahrne jak daňovou povinnost, tak odvody na zdravotní a sociální zabezpečení. Nejvýhodnější má být pro živnostníky, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Paušální daň nebude povinná, podnikatel se pro ni bude moci rozhodnout dobrovolně. Možnost přihlášení k paušální dani mají podnikatelé do 11. ledna. Ministerstvo financí očekává, že se o paušální daň, jejíž koncept představila už v roce 2016 Hospodářská komory, přihlásí nejméně 130 tis. OSVČ.

Kurzarbeit

Vláda v prosinci prodloužila program Antivirus se státními příspěvky na náhrady mezd, a to až do konce února. Stát tak bude dál poskytovat příspěvky firmám, na které dopadla koronavirová krize a nařízená omezení kvůli epidemii. Na tento program, který brání propouštění, by měl navázat kurzarbeit. Ten představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala spustit opatření už od letošního listopadu, nedokázala se na něm ale shodnout.

Návrh MPSV předpokládá, že by pracovník doma mohl zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů organizovaných úřadem práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 % hrubého do max. výše 1,5násobku průměrné mzdy.

EET pozastavena

Podnikatelé celý letošní i příští rok nemusí zaznamenávat tržby v systému elektronické evidence. EET byla vládou se souhlasem parlamentu kvůli pandemii covid-19 vypnuta v březnu. Zákonodárci pak její pozastavení prodloužili do konce roku a nakonec posvětili i odklad až do konce roku 2022. Znamená to tedy, že se evidence do roku 2023 ani nerozšíří v plánované 3. a 4. vlně na řemeslníky, lékaře, advokáty, taxikáře, kadeřnice a další.

Rychlejší odpisy

Jde o mimořádné odpisy týkající se hmotného majetku zařazeného v první a druhé odpisové skupině, který si poplatník, jako jeho první vlastník, pořídil, nebo pořídí v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Majetek zařazený v první odpisové skupině si bude poplatník moci odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních tří let. Majetek zařazený ve druhé odpisové skupině pak bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních pěti let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny.

Konec superhrubé mzdy

Přestože stát ani privátní sektor většině zaměstnanců platy kvůli koronakrizi zvyšovat nebudou, zhruba čtyři miliony lidí si polepší díky zrušení konceptu superhrubé mzdy a následnému snížení zdanění příjmu na 15 %. To ve výsledku bude znamenat, že většině lidí už z výplaty za leden zůstane navíc tisíc až 3 000 Kč.

Pro vysoké příjmy se zavádí sazba 23 %. Ta se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí 141 764 korun, což má podle resortu financí odpovídat čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy v roce 2021. Zároveň se ale ruší i dosavadní sedmiprocentní solidární daň.
Daňový balíček navíc od ledna zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 400 Kč ročně na 27 400 korun. O další 3 000 Kč má pak stoupnout v roce 2022.

Stravenkový paušál

Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší daňový balíček pro nový rok i tzv. stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a je dobrovolnou alternativou ke stravenkám.
Podle ministerstva financí může na daňově zvýhodněný příspěvek na stravování nově dosáhnout až milion zaměstnanců. V současné době přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu dostává stravenky. Ostatní zaměstnanci na benefit ve formě stravenek doteď podle ministerstva nedosáhli kvůli administrativě na straně zaměstnavatele a platbě provizí stravenkovým společnostem, jimiž je tento systém zatížen.

Sdílená místa a výpočet dovolené

Řadu novinek přinesla i novela zákoníku práce. Některé z nich nabyly účinnosti již v červenci, ty zásadní ale začaly platit od ledna. Mezi ně patří zavedení sdíleného pracovního místa. Zaměstnavatel díky tomu může rozdělit jedno pracovní místo mezi více zaměstnanců s kratší pracovní dobou. Tato novinka umožní především rodičům s malými dětmi lépe sladit pracovní a rodinný život.

Změny se dotknou také výpočtu dovolené. Výpočet nároku na dovolenou se nově nebude odvíjet od počtu odpracovaných dní, ale spravedlivěji od počtu odpracovaných hodin. Nově se mezi překážky v práci na straně zaměstnavatele zařadilo také placené volno v obecném zájmu u personálu táborů pro děti a mládež a podobné činnosti na sportovních soustředěních pro děti a mládež. V zákoníku se také upravuje náhrada škody a nemajetkové újmy.

Snížení spotřební daně z motorové nafty

Stát od letošního roku snižuje o 1 Kč na litr daň z motorové nafty, chce tak podpořit hlavně dopravní sektor.

Okamžitý dopad velké novely ZOK

Tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích (ZOK), která nabyla účinnosti 1. 1. 2021, dává obchodním korporacím až na výjimky roční prostor (do 31. 12. 2021) na přizpůsobení se novým podmínkám. Jednou z výjimek je postavení statutárního ředitele akciové společnosti u akciových společností, které v minulosti přijaly tzv. monistický systém a vytvořily jako svůj statutární orgán post statutárního ředitele (ust. § 463 ZOK). Funkce statutárního ředitele ze zákona od 1. 1. 2021 zanikla, pravomoci statutárního ředitele automaticky přešly na správní radu a označení „statutární ředitel“ nemůže být při jednání za společnost dále užíván. Obchodní rejstřík provádí zápis změn automaticky, bez návrhu, což může mnohé akciové společnosti s monistickým systémem překvapit.

Nové odpadové zákony

Nový zákon o odpadech představuje právní rámec moderního odpadového hospodářství směřující k co nejvyššímu třídění, recyklaci, materiálovému využití a odklonu odpadů ze skládek. Vše s cílem dosáhnout evropské cíle pro nakládání s komunálními odpady. Současná míra recyklace komunálního odpadu je 38 % a zákon stanovuje závazné cíle pro recyklaci komunálních odpadů takto: 55 % v roce 2025, 60 % v roce 2030 a 65 % v roce 2035.

Zákon dále stanovuje rok 2030 jako termín, od kterého bude zakázáno ukládat na skládky dále využitelné a recyklovatelné odpady. Proto zákon ekonomicky znevýhodňuje skládkování postupným zvyšováním skládkovacího poplatku. Zákon také nově rozděluje vybrané finanční prostředky tak, aby mohly směřovat zpět do zlepšení odpadového hospodářství.

Podstatné změny přináší i nová legislativa pro výrobky s ukončenou životností a obaly. Jedná se například o vyšší recyklační cíle, zlepšování dostupnosti sběrných sítí a rovněž princip tzv. ekomodulace, který bude zvyšovat finanční tlak na výrobce, aby jejich výrobky byly snadněji recyklovatelné.

Novela vodního zákona

Pomocí této novely vodního zákona bude možné lépe zvládat kritické stavy sucha. Dále se novelou napravuje určitý zmatečný stav, který byl do vodního zákona vnesen předchozí novelou, kdy odlehčovací komory byly rozděleny na dvě kategorie, pro něž platily různé podmínky.

Jako další důležitý prvek novely považujeme zakotvení pozice dodavatelů vody v komisích pro sucho, budou tak mít možnost chránit přednostní dodávku vody. V neposlední řadě zákon ruší povinnost provádění těsnostních zkoušek u nádrží, které jsou postaveny v záchytných vanách, což je opatření snižující administrativní i finanční zátěž.

Posílení energetické soběstačnosti

Novelou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z loňského roku se zřizuje tzv. Modernizační fond pro podporu ekonomicky slabších zemí EU při směřování k nízkouhlíkové energetice. Prostředky do fondu přináší výnosy z dražeb emisních povolenek v EU (2 % celkového počtu povolenek pro období 2021–2030).

Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce finančních prostředků z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021–2030 přibližně 120 miliard korun. Peníze poplynou mj. na výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren a úspory energií, takže primárně na ekologizaci české energetiky.