HK Jihlava

HK Jihlava
Okresní hospodářská komora Jihlava
podatelna@hkjihlava.cz | +420 567 309 320 | Benešova 1256/13 | 586 01 Jihlava

Zamyšlení nad konečnou verzí Národního plánu obnovy

10. 6. 2021

Text Národního plánu obnovy v podobě, která byla schválena vládou a následně odeslána k posouzení do Bruselu na zvláštní, k tomu vytvořené pracoviště Evropské komise, již ve velké míře splňuje měřítka, která jsou na dokument tohoto typu kladená. S dodatkem, že po letmém prolétnutí plánů obnovy a odolnosti jiných členských států se pohybujeme kdesi v pásmu mírného evropského nadprůměru. Nijak invenčně nevynikáme, držíme linii našeho hluboce zakořeněného materialistického uvažování, ale současně ničím ostentativně nepohoršujeme, což bohužel nebylo možné říci o textu s názvem Východiska Národního plánu obnovy z loňského října.

Foto: Shutterstock.com

Pozitivní změna ztělesněná v aktuální verzi nastala především v tom, že nyní již začíná být zřejmé, proč vlastně Národní plán obnovy vytváříme. Tedy jako reakci na pandemii, s níž obsah všech pilířů, komponent a subkomponent Plánu již vykazují jistou významnou souvislost (jak z pohledu řešení jeho následků, tak z pohledu systémového posílení a větší odolnosti před obdobnými budoucími šoky); současně je též patrná jejich vazba s procesem dvojí transformace (zelené a digitální).

Struktura Plánu je již podstatně vyváženější z pohledu rozložení jeho finanční alokace mezi jednotlivé pilíře a také obsahově. Je důležité, že z Plánu byly vyřazeny oblasti, které by na Komisi mohly působit jako červený hadr: urychlené odpisy, zpětně uznaná daňová ztráta, krytí nákladů na zvýšení penze: nic proti nim jako takovým, ale do dokumentu tohoto typu prostě nepatří. Je to stejné, jako bychom říkali: všechna tato opatření vytvoří v našich veřejných financích dodatečný schodek; a EU tímto žádáme, ať nám ten schodek finančně pokryje. Mohlo by z toho vyplynout velké reputační riziko naší dosud nepříliš valné pověsti. Pokud provedeme letmou evaluaci optikou jednotlivých pilířů, je možné za velmi zdařilý označit pilíř digitální transformace, zejména některé jeho nosné komponenty. Za riziko lze v tomto případě považovat spíše implementační stránku projektů s vědomím, kolik prostředků se již v minulosti „utopilo“ v projektech digitalizace a elektronizace veřejné správy bez valného výsledku.

Nepřekvapí, že v českém Plánu je nejrobustnější pilíř zaměřený na podporu fyzické infrastruktury a zelené tranzice; je v něm smíchána sada projektů představujících řešení restů z minulosti, zejména u dopravní infrastruktury, s velmi progresivními aktivitami v oblasti energetiky. Zelené dohodě pro Evropu by zřejmě více odpovídalo, kdyby byla váha energetických projektů (jak spojených s obnovitelnými zdroji, tak s úsporami) vyšší. Více povolenou uzdu fantazii si lze představit u cirkulární ekonomiky, kdy bychom měli například vytvořit nové odvětví schopné zpracovávat odpad pro účely stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu. Třetí pilíř zaměřený na lidské zdroje může vzbuzovat obavy, že se nepodaří efektivně využít obrovskou alokaci na vzdělávání, jehož podpora je jinak bez jakékoliv pochybnosti. Zajištění tematicky odpovídajících vzdělávacích projektů v potřebné kvalitě není snadné.

Asi nejproblematičtěji lze nahlížet na čtvrtý pilíř, který zahrnuje též podporu podnikání. Nikoliv proto, co v tomto pilíři je, ale naopak co v něm není. Lze zcela jistě kvitovat posílení ČMZRB a vytvoření jí poskytovaných nových finančních programů. Bohužel se však v tomto pilíři těžko najde poctivý a zodpovědný „normální“ podnikatel, který nikdy žádnou podporu nevyužil a teď, zasažen covidem, by poprvé o nějakou požádal. Velmi dobře zacílený a moderně vypadající se zdá být pilíř zaměřený na výzkum a vývoj. Totéž lze konstatovat též o posledním šestém pilíři zaměřeném na podporu zdraví. Jen s ohledem na přímou vazbu na hlavní téma tohoto Plánu, tedy pandemii, by bylo možné si představit větší objem finančních prostředků určených pro zdravotní systém.

Za zmínku snad stojí ještě několik obecných poznámek. Podnikatel se řídí heslem, že čas jsou peníze. Vyjednavači našeho Plánu obnovy již méně: jsme jedinou členskou zemí, která dostane větší objem podpory z unijních zdrojů až ve druhé splátce pro rok 2023. Neumíme stále stanovit optimální typologii projektů, takže není dost patrné, o jaký typ podpůrného programu se český žadatel uchází. A jsme neuvěřitelně upovídaní; celý náš Plán čítá téměř 500 stránek, v jeho textu je spousta nepodstatné vaty, čímž se stává nepřehledný. Taktéž jeho dikce je velmi úřednická a čtenářsky nekomfortní. Kdyby se celý text zkrátil o dvě třetiny, jeho uměleckému dojmu by to bez újmy na obsahu prospělo.

Zdroj: Komoraplus.cz