OHK Jihlava

Přestože „Lex Ukrajina“ výrazným způsobem zjednodušil zaměstnávání nově příchozích uprchlíků, řada firem při zajišťování smluvního vztahu stále tápe. Kde vedení podniků dělá největší chyby a na co nesmí zaměstnavatel zapomenout, aby se udržel v mezích zákona?

Ukrajinští běženci jsou pro české firmy, kterým chybějí pracovníci, vítanou pomocí. Tři měsíce od vypuknutí války jich podle údajů úřadů práce našlo v Česku místo už přes 35 tisíc.

Smlouva pouze v češtině

Pracovní smlouva se musí vždy podepisovat v jazykových kombinacích tak, aby jí rozuměly obě strany. Dohoda pouze v českém jazyce, která je podepsaná cizincem bez znalosti češtiny, může být považována za neplatnou.

Tuzemské firmy ale bohužel často tuto skutečnost nereflektují a nemají smluvní podklady přeložené v dostatečném rozsahu, případně překlad úplně chybí. Podle analýzy poradenské společnosti RSM v tomto bodě v současnosti chybuje zhruba každá pátá firma.

„Setkáváme se s trojím přístupem. Firmy, které s ukrajinskými pracovníky spolupracují dlouhodobě, mají v naprosté většině případů smlouvy v pořádku (vyvedené dvoujazyčně). Menší část společností – především z technologického sektoru – využívá kombinaci češtiny a angličtiny, která požadavek zákona pochopitelně splňuje v případě, kdy angličtinu nový kolega ovládá na dostatečné úrovni. A pak tu jsou podniky, které nemají ukrajinské smlouvy vůbec anebo mají v ukrajinštině jiný druh smluv, než jaký pracovník ve výsledku podepíše. A tady se dostáváme do potenciálního problému,“

upozorňuje vedoucí oddělení mezinárodních klientů konzultační společnosti RSM Natálie Márová.

Přeložit smlouvu do ukrajinštiny je jednorázový náklad kolem 2500 korun.

Natálie Márová, RSM

Opomenutá zdravotní prohlídka

Zákon č. 373/2011 Sb. stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní lékařskou prohlídku uchazeče o zaměstnání „před vznikem pracovního poměru, služebního poměru nebo dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti“. Dokud uchazeč o zaměstnání zdravotní prohlídkou neprojde, je považován za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce.

„Zejména v případě zdravotně rizikových pracovních pozic to je věc, kterou nesmějí firmy opomíjet. Je veřejným tajemstvím, že zejména u pracovních pozic, spadajících do takzvané první pracovní kategorie – tedy zaměstnání, kde se neočekávají žádná pracovní rizika – se především u malých a středních podniků tato povinnost úplně svědomitě nedodržuje,“

uvádí Natálie Márová.

Ignorovat tuto povinnost není podle ní na místě ani u českých ani ukrajinských zaměstnanců. Nehledě na problémy jsou zde totiž přísné sankce.

„Pokud zaměstnavatel vstupní prohlídku nezajistí, dopouští se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše dvou milionů korun,“

varuje Márová.

Ohlašovací povinnost vůči úřadu práce

Přestože zaměstnanci z Ukrajiny mají aktuálně výjimku a nemusí mít k vykonávání práce pracovní povolení, i nadále je zachována povinnost nahlašovat informace o jejich nástupu do zaměstnání nebo naopak oznámit ukončení pracovního poměru na příslušný úřad práce.

 „Situace se nyní postupně uklidňuje. Nicméně ani měsíc po přijetí takzvaného ‚Lex Ukrajina‘ v Česku firmy nepřestávají chybovat. Problém jim dělá zejména dodržení nahlašovací povinnosti v případě, kde domluvený ukrajinský kolega na své pracovní místo nakonec nenastoupí,“

zmiňuje Natálie Márová.

„S čímž je pochopitelně nutné počítat, vzhledem k tomu, že velkou část rodin teprve v těchto týdnech čeká definitivní vyřešení jejich bydlení a s ním i možná nucená změna lokality.“

Co když se pracovník rozhodne vrátit na Ukrajinu?

Počet Ukrajinců, vracejících se do vlasti, je již druhý týden vyšší než počet příchozích. Pokud se zaměstnanec rozhodně okamžitě vrátit domů, zaměstnavatel mu není povinen automaticky vyhovět. S ohledem na situaci však experti doporučují se se zaměstnancem dohodnout.

Pokud se zaměstnanec vrací dočasně, je doporučeno uzavřít dohodu o neplaceném volnu, případně mu nařídit čerpání řádné dovolené, a tím část jeho absence pokrýt. Pochopitelně i v takovém případě je možné dohodnout se na speciálních podmínkách a poskytnout placené volno s případnou náhradou mzdy.

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne ukončit pracovní poměr, lze tak učinit na základě dohody o ukončení pracovního poměru, případně výpovědí dle §52 Zákoníku práce. Samotný odjezd zaměstnance na Ukrajinu nicméně není výpovědním důvodem.

Pro firmy stále platí povinnost vyhnout se diskriminaci, přistupovat ke všem zaměstnancům stejně bez ohledu na národnost, politické smýšlení atd. Stejně tak platí tato povinnost i pro uchazeče o zaměstnání – nelze například inzerovat pracovní pozice pouze pro ukrajinské občany. Stejně tak platí povinnost pro ukrajinské zaměstnance aplikovat zákoník práce ČR, například zajistit vstupní lékařskou prohlídku, zajistit školení na bezpečnost práce, garantovat minimální mzdu, rovné zacházení a podobně…

Zdroj: BusinessInfo.cz - redakčně upravená tisková zpráva